उत्तराखंडी ई-पत्रिका की गतिविधियाँ ई-मेल पर

Enter your email address:

Delivered by FeedBurner

उत्तराखंडी ई-पत्रिका

उत्तराखंडी ई-पत्रिका

Sunday, May 4, 2014

History Review of Foreign Policy with Kumaon Kingdoms by Garhwal King Ajeypal

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -86     
                                            
 History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -331 

                       ByBhishma Kukreti (A History Research Student)

               Diplomatic Relationship of Garhwal King Ajeypal with Kumaon Kings

                Champawat King Kirtichand attacked on Garhwal. Kirtichand did not expire before 1505 as his last inscription is found dated 1505.
    The Son of Kirtichand, Pratap Chand did not expand or tried to expand his ruling territory but was more interested in consolidating the same. Tara Chand (1517-1533) the son of Pratap Chand did not take any remarkable step. The historians have got seven inscriptions of Vishnu Chand or Bhishma Chand (1511, 1512, 1514, 1519 and 1533). That suggests Pratap Chand and Bhishma Chand or Vishnuchand was same.
           Heir of Vishnu Chand Manekchand offered shelter to Khawaskhan the rebellion of Badshah Islam Shah.
                There is no record or folklore those suggests infighting between Kumaon Kings and Garhwal King Ajeypal.  That suggests that Ajeypal and contemporary Kumaon Kings (Champwat, Doti, Askot Kings etc) were busy in consolidating their own Kingdoms.

Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com3/5/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -332 
                                                              
                                      References

1-Dr. Shiv Prasad Dabral, 1971, Uttarakhand ka Itihas Bhag-4, Veer Gatha Press, Dogadda, Pauri Garhwal, India 
2-Harikrishna Raturi, Garhwal ka Itihas
3-Dr. Patiram, Garhwal Ancient and Modern
4-Rahul Sankrityayan, Garhwal
5- Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
6- Bhakt Darshan, Garhwal ki Divangit Vibhutiyan
7-Foster, Early Travels in India William Finch
8-Upadhyaya, Shri Shankaracharya
9-Shering, Western Tibet and British
10-H.G. Walton, Gazetteer of British Garhwal
11-B.P.Kamboj, Early Wall Paintings of Garhwal
12-H.g Walton, Gazetteer of Dehradun
13- Vimal Chandra, Prachin Bharat ka Itihas
14-Meera Seth, Wall Paintings of Western Himalayas 
15-Furar, Monumental Antiquities
16-Haudiwala, Studies in Indo-Muslim History
17- Rahul Khari 2007, Jats and Gujjar Origin, History and Culture
18- Upendra Singh, 2006, Delhi: Ancient History, Barghahan Books
19- B.S. Dahiya, 1980, Jats the Ancient Rulers (A Clan Study) , Sterling Publications
20- Maithani, Bharat –Gotrapravardeepika
21 Prem Hari Har Lal, 1993, The Doon Valley Down the Ages
22-Dashrath Sharma, Early Chauhan Dynasties
23- Shailndra Nath Sen, Ancient History and Civilization
24-H.M Elliot, 1867, The History of India as told by its Own Historians
25- Jaswant Lal Mehta, 1979, Advance Study in Medieval India
26- Nau Nihal Singh, 2003, The Royal Gurjars: their contribution to India, Anmol Publications 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter          
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Haridwar Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Pauri Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Rudraprayag Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Chamoli Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Tehri Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Uttarkashi Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Dehradun Garhwal, Uttarakhand; History Review of Foreign Policy by Garhwal King Ajeypal in context with History of Bhabhar Garhwal, Uttarakhand;

लोकसभा चुनाव में गढ़वाल में जनता की क्या राय है ?

हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती        

(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )
मीन लेख तयार करण छौ कि 2014 कु लोकसभा चुनाव मा गढ़वाळम जनता क्या सुचणि च।  मुंबई मा बैठिक फोन से सब सूचना मील जांद तो अब मुंबई से जनता की राय पता लगाण सरल ह्वे गे। 
मीन अपण गां मा भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान तैं फोन पर पूछ ," प्रधान काका समनिन ! मि भीषम बुलणु छौ। "
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- बोल ! क्वा पुंगड़ी बिचणाई ?"
मि -काका पुंगड़ि नि बिचणाई। "
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- हैं ? प्रवास्युंक फोन इ पुंगड़ि बिचणो आंदन।  अच्छा बोल क्या काम च ?
मि - वु लोकसभा चुनावुं क्या हाल छन ?
म्यार इन पुछ्ण छौ कि द्वी मिनट तक भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान काका इन इन गाळी दीणा रैन कि यदि बीसी खंडूरी अर हड़क सिंग रावत सुणदा तो ऊंन सद्यानौ कुण चुनाव लड़न छोड़ि दीण छौ।
अंत मा भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधानन ब्वाल - म्वाड मोरल ऊंक ,ऐंसू चुनाव मा उठ्यां ले छन भोळ नि रैन चुनाव लड़न लैक। 
मि -काका ह्वे क्या च ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- अरे सरा क्षेत्र मा नाक कटि गे। 
मि -नाक कटि गे ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- हाँ मुख दिखाण लैक नि छौं। 
मि - ह्वाइ क्या च ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान - अरे इन पूछ कि यूँ बदज़ातुं कारण क्या नि ह्वाइ। 
मि - क्या ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- बेटीक मांगण माघम  करण छे त मीन स्वाच जब बैशाखम चुनाव आणा इ छन तो मीन बेटीक मांगण बैशाखम रखी दे। 
मि - तो ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- तो क्या ? अब पैलाक तरां त छ ना कि मेमानो तैं पूड़ी परसाद खलाओ अर मांगण -सगाई करी द्यावो 
मि -हाँ अब त सगाई बि ब्यावो तरां हूंद।
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- अब  ब्वोलाक तर्फ़ान बारा आदिम पौण छा अर म्यार तरफ बिटेन बीसेक आदिम छा।  तो बतीस आदिम्युं कुण बारा बोतल व्हिस्की काफी छे। 
मि - तो कोटद्वार बिटेन मंगै होलि ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- सूण त सै यूँ हरामियूंन मि तैं कन धोका दे। 
मि -कौं हरामियूंन ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- और कु , कॉंग्रेसी अर भाजपा वाळुन  धोका कौर दे 
मि - सगाई मा भाजपा अर कॉंग्रेसी बि बुलायां छा क्या ?
भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- अरे नै भै।  कॉंग्रेसी एजेंटन बोलि छौ कि दस बोतल व्हिस्की सगाई दिन भेजी द्याल अर भाजपा का एजेंटन बि बोल छौ कि दस बोतल सगाई दिन पौंछ जाल। 
मि - तो ?
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान-तो क्या ! मेमान ऐ गे छा , बागदान ह्वे गे छौ , चखणा तयार छौ पर कै हरामीक शराब नि पौंछ।   
मि - अच्छा ?
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- रात नौ बजी गे पर व्हिस्की नि पौंछ।  मि द्वी पार्टी क एजेंटो तै फोन करद करद थकी ग्यों।  दुयुंक उत्तर छौ व्हिस्की बोतल पौंछण वाळ छन।
मि - त व्हिस्की पौंच च कि ना ?
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- कख दस बजी तक नि पौंछ त फिर उ उदय रामक नौनु नी च रिटायर्ड फौजी।  वैमाँगन पांच बोतल पांच पांच सौ रुपया मा खरीद तो इज्जत बची गे।  वैमा स्टॉक नि रौंद छौ त मी कखि जोग नि रौंद छौ।
मि - पर सगाई तो भली भाँती तरां से निभी गे ना ?
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- अरे पर क्षेत्र मा बेज्जती त ह्वे गे ना ?
मि - क्यांक बेज्जती ?
 भरोसा काका उर्फ़ ग्राम प्रधान- कि प्रधान ह्वेक अर चुनावुं बगत प्रधान तैं सगाई मा अपण पैसोंन शराब खरीदण पोड़। 
मि - हाँ या बात त बेज्जती की ही च कि प्रधान ह्वेक बि चुनावs  टाइम पर शराब खरीदण पोड। 
भौत  देर तलक काका भाजपा अर कॉंग्रेस तैं गाळी दीणु राइ।  कै तरां से मीन पिंड छुड़ाई। 
मीन गां मा भीम सिंग दादा तैं फोन लगाई कि असल बात क्या च। 
भीम सिंग - अरे बात क्या च बल  भरोसा काका हर चुनाव माँ कॉंग्रेस अर भाजपा दुयुंक  दारु घटकै जांद छौ अर वोट उक्रांद तैं दिलांदु छौ तो ये बगत कॉंग्रेसी एजेंट अर भाजपा एजेंटन भरोसा काका से बदला ले आल।


Copyright@  Bhishma Kukreti  5 /5//2014 

*कथा , स्थान व नाम काल्पनिक हैं।  
[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक  से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  द्वारा  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वालेद्वारा   पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले द्वारा   भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले द्वारा   धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले द्वारा  वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  द्वारा  पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक द्वारा  विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक द्वारा  पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक द्वारा  सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखकद्वारा  सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक द्वारा  राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; ढोंगी धर्म निरपरेक्ष राजनेताओं पर आक्षेप , व्यंग्य , अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनेताओं द्वारा अभद्र गाली पर हास्य -व्यंग्य    श्रृंखला जारी  

पौड़ी संसदीय सीट से चुनाव कु जितणु च ?

हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती        

(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )

 पौड़ी बिटेन संपादक जीक फोन ऐ बल -भीषम जी ! जरा एक चरबरा लेख पौड़ी संसदीय सीट बिटेन कु चुनाव जितणु च पर चौड़ भ्याजो।  
छ ना बड़ी अजीब बात कि पौड़ी कु समाचार पत्र मुंबई वाळ कुण बुनु च कि पौड़ी बिटेन कु जितणु च पर अचकाल इनि हूणु च मुंबई क्या न्यू आर्क मा बैठिक नामी पत्रकार दार्जिलिंग या बाड़मेर मा कु चुनाव जीतल पर विश्लेषण करणा छन। 
मीन अपण क्षेत्र मा ग्रामीण पत्रकार संघ (बड़थ्वाल गुट ) कु महामंत्री नंदा दत्त बड़थ्वाल तैं फोन कार अर पूछ - भैजि ये चुनाव मा कु जितणु च ?
नंदा दत्त बड़थ्वाल - भै भीषम ! बस द्वी चार घंटा रुक जा।  मि श्याम तक बतै द्योल कि कु जितणु च। 
मि - हैं अबि रिसर्च अर अनैलिसिस पूर नि ह्वे। 
नंदा दत्त बड़थ्वाल - नै रै रिसर्च अर एनैलिसिस त वै दिन ही पुरि ह्वे गे छै जैदिन चुनाव तारीख डिकेलयर ह्वे छौ।  बस मि द्वी फोन की इंतजारी मा छौं। 
मि -क्या मतलब ? फोन की इंतजारी मा ? फोन आण से चुनाव जीतल प्रश्न कनकै हल ह्वे जाल ?
नंदा दत्त बड़थ्वाल - इन च आज या तो कॉंग्रेस वाळ या भाजपा वाळ मेरी कीमत दे द्याल तो मि उत्तराखंड कु एक पत्र मा , दिल्ली कु एक राष्ट्रीय पत्र मा खबर छ्पवै द्योलु अर एक टीवी चैनेल मा ऐनेलिसिसका साथ  सिद्ध करी द्योल कि क्वा पार्टी जितणि च। 
मि - कीमत ?
नंदा दत्त बड़थ्वाल - हाँ यदि कॉंग्रेस वाळ पचास हजार दे द्याल तो मी स्टेटिस्टिक्स का साथ बतौल  कि कॉंग्रेस कै कै क्षेत्र मा स्ट्रॉन्ग च अर कथगा वोट कॉंग्रेस तैं मिलणा छन। 
मि - अच्छा ?
नंदा दत्त बड़थ्वाल -  जु  भाजपा कॉंग्रेस से पैल पचास हजार  दे द्याली त मि वूं ई डाटाऊं  से सिद्ध कर द्योल कि भाजपा किलै जितणि च। बस आज कै ना कै पार्टीक फोन आण वाळ च।  तू स्याम दैं फोन कौर तो मि बतै द्योल कि क्वा पार्टी जितणि च।  
मि - पर उन ऑफ द रिकॉर्ड बतावो त सै कि को जितणु च ?
नंदा दत्त बड़थ्वाल - सच्ची बताउं त पता इ नि लगणु च कि को जितणु च। 
मीन डबरालस्यूं मा अति ग्रामीण पत्रकार संघ (बिष्ट ग्रुप ) कु चेयरमैन सुरेन्द्र बिष्ट तैं फोन कार अर पूछ - मामा जी ! ये चुनाव मा पौड़ी से कु जितणु च ?
सुरेन्द्र बिष्ट - साले सब चोर हैं।  सबकी जमानत जब्त हो जायेगी। 
मि -सबकी जमानत जब्त हो जाएगी ?
सुरेन्द्र बिष्ट - हाँ साले कोई भी फोन नही कर रहा है।  ना कॉंग्रेस वाले ना भाजपा वाले।  
मि - ना कॉंग्रेस वाले ना भाजपा वाले फोन नहीं कर रहे हैं कु  मतलब ?
सुरेन्द्र बिष्ट - अरे चुनाव से पैल द्वी पार्टीक ऐजेंटुंन आश्वासन दे छौ कि  'यह पार्टी जीत रही है ' का हरेक न्यूज छपण पर पचास पचास हजार रुपया मीलल पर अबि तलक कै हरामीक फोन नि आयि। 
मि -मामा जी ! त आपि ऐजेँटूँ तैं फोन कौरदि. 
सुरेन्द्र बिष्ट - साला सुदन लाल टमटा ने भाँचि मार दी होगी।  भाजपाक ऐजेंट बुलणा छन कि ये चुनाव मा मोदी पर इथगा खर्च ह्वे गे कि पेड  न्यूज का वास्ता बजट ही नी रयुं च।  इनि कॉंग्रेस का एजेंट बुलणा छन कि सोनिया अर राहुलक रैल्युं वास्ता ही बजट नी च त पेड  न्यूज का वास्ता बजट कखन लाण। पर मै लगद बजट उजट कुछ नी च साले सुदन लाल टमटा ने भाँचि मार दी होगी। 
मि - चलो ऑफ द रिकॉर्ड त बताओ कि क्वा जितणु च। 
सुरेन्द्र बिष्ट -यार भणजो कुछ पता इ नि चलणु च कि जनता कै तैं वोट दीण वाळ च। पर साले सुदन लाल टमटा को मै नईं छोड़ूंगा , मै भी अपने बाप का नही जो टमटा के पत्रकार संगठन को खतम नही करूंगा। 
मीन अति ग्रामीण पत्रकार संघ (टमटा ग्रुप ) कु महासचिव सुदन लाल टमटा तैं फोन कार। उदयपुर पट्टिक  सुदन लाल टमटा . सुरेन्द्र बिष्ट अर मि दगडि पड़दा छा।  सुदन लाल रिस्ता मा म्यार काका लगद। 
मि - ये सुदन काका ! ये बगत चुनाव मा क्वा पार्टी जितणि  च ?
सुदन लाल टमटा - भाड़ में जाय चुनाव , भाड़ में जाएँ पार्टिया।   आग लगे इन अखबारों पर। 
मि - कनो  क्या ह्वाइ ?
सुदन लाल टमटा - अरे सुरेन्द्रन कॉंग्रेस अर भाजपा का ऐजेंटूँ से "पार्टी की जीत पक्की" की न्यूज छपण पर पचास हजार की बात करि छे।  मीन कंपीटीसन मा बीस हजार रुपया की बोली लगै दे पर बिघन ह्वे गे। 
मि -क्या ?
सुदन लाल टमटा - अरे पैलक चुनावुं मा अखबार वाळुं दगड़ अग्रीमेंट हूंद छौ कि पार्टीक न्यूज छपण पर फिफ्टी फिफ्टी पर्सेंट बांटे जाल।  चुनावुं मा हम बि कमान्द छा अर अखबार वाळ बि कमान्द छा।  
मि - अब क्या ह्वे ग्यायि ?
सुदन लाल टमटा -अरे साले अखबार वाले बदमाशी कर रहे हैं। 
मि -क्या बदमाशी ?
सुदन लाल - अरे अब बीच चुनाव का बीच मा अखबार वाळ बुलणा छन कि हरेक न्यूज छपणा वास्ता चालीस चालीस हजार रुपया पैल भ्याजो।  अब क्या कौर मि ? ठेका बीस हजार मा हुँयुं च अर अखबार वाळ बुलणा छन कि चालीस हजार प्रति न्यूज लाओ। 
मि - पार्टीका एजेंटों से बात कारो। 
सुदन लाल - अरे द्वी पार्टीका ऐजेंट धमकी दीणा छन कि बीस बीस हजार मा न्यूज नि छपौल त वो मेरो पत्रकार संघ की सदस्य्ता ही खतम करै द्याला।  यु सीजन तो लॉस कु सीजन च। 
 मि -हाँ त्यार तो बड़ो नुक्सान ह्वे जाल। 
सुदन लाल टमटा -पर खुसी च कि सुरेन्द्र बिष्ट बि नी कमाणु च। 
मि -बाइ द वे , जितणु को च ?
सुदन लाल टमटा - पता इ नि लगणु च कि जनता कु रुझान कना च। 


Copyright@  Bhishma Kukreti  3 /5//2014 
.
*कथा , स्थान व नाम काल्पनिक हैं। 
[गढ़वाली हास्य -व्यंग्य, सौज सौज मा मजाक  से, हौंस,चबोड़,चखन्यौ, सौज सौज मा गंभीर चर्चा ,छ्वीं;- जसपुर निवासी  द्वारा  जाती असहिष्णुता सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ढांगू वालेद्वारा   पृथक वादी  मानसिकता सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;गंगासलाण  वाले द्वारा   भ्रष्टाचार, अनाचार, अत्याचार पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; लैंसडाउन तहसील वाले द्वारा   धर्म सम्बन्धी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;पौड़ी गढ़वाल वाले द्वारा  वर्ग संघर्ष सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; उत्तराखंडी  द्वारा  पर्यावरण संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;मध्य हिमालयी लेखक द्वारा  विकास संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य;उत्तरभारतीय लेखक द्वारा  पलायन सम्बंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; मुंबई प्रवासी लेखक द्वारा  सांस्कृतिक विषयों पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; महाराष्ट्रीय प्रवासी लेखकद्वारा  सरकारी प्रशासन संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य; भारतीय लेखक द्वारा  राजनीति विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; सांस्कृतिक मुल्य ह्रास पर व्यंग्य , गरीबी समस्या पर व्यंग्य, आम आदमी की परेशानी विषय के व्यंग्य, जातीय  भेदभाव विषयक गढ़वाली हास्य व्यंग्य; एशियाई लेखक द्वारा सामाजिक  बिडम्बनाओं, पर्यावरण विषयों   पर  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनीति में परिवार वाद -वंशवाद   पर गढ़वाली हास्य व्यंग्य; ग्रामीण सिंचाई   विषयक  गढ़वाली हास्य व्यंग्य, विज्ञान की अवहेलना संबंधी गढ़वाली हास्य व्यंग्य  ; ढोंगी धर्म निरपरेक्ष राजनेताओं पर आक्षेप , व्यंग्य , अन्धविश्वास  पर चोट करते गढ़वाली हास्य व्यंग्य, राजनेताओं द्वारा अभद्र गाली पर हास्य -व्यंग्य    श्रृंखला जारी  

Friday, May 2, 2014

Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument used in Garhwal Folk Dramas

Review of Characteristics of Garhwali Folk Drama, Folk Theater/Rituals and Traditional Plays part -148
                  गढ़वाली लोक नाटकों के वाद्य यंत्र
                              
                     Bhishma Kukreti (लोक साहित्य शोधार्थी)
Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument used in Garhwal Folk Dramas 

               Kahal or a kind of trumpet is used rarely in temple procession or rituals and was used in old age, state procession by Kings or Thokdars. Kahal is 1.5 meter long two piece instrument. The Kahal is straight piece of musical instrument and is like Karnal. In past, in India, Kahal was made by gold, silver, copper and brass.


Copyright@ Bhishma Kukreti 2/5/2014

Characteristics of Garhwali Folk Drama, Community Dramas; Folk Theater/Rituals and Traditional to be continued in next chapter
                 References
1-Bharat Natyashastra
2-Steve Tillis, 1999, Rethinking Folk Drama
3-Roger Abrahams, 1972, Folk Dramas in Folklore and Folk life 
4-Tekla Domotor , Folk drama as defined in Folklore and Theatrical Research
5-Kathyrn Hansen, 1991, Grounds for Play: The Nautanki Theater of North India
6-Devi Lal Samar, Lokdharmi Pradarshankari Kalayen 
7-Dr Shiv Prasad Dabral, Uttarakhand ka Itihas part 1-12
8-Dr Shiva Nand Nautiyal, Garhwal ke Loknritya geet
9-Jeremy Montagu, 2007, Origins and Development of Musical Instruments
10-Gayle Kassing, 2007, History of Dance: An Interactive Arts Approach
11- Bhishma Kukreti, 2013, Garhwali Lok Natkon ke Mukhya Tatva va Charitra, Shailvani, Kotdwara
12- Bhishma Kukreti, 2007, Garhwali Lok Swangun ma rasa ar Bhav , Chithipatri
13-Manorama Sharma, Tribal Melodies of Himachal Pradesh: Gaddi Folk Music
 XX
Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays; Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument   in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Chamoli Garhwal, North India, South Asia; Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Rudraprayag Garhwal, North India, South Asia; Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument   in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Pauri Garhwal, North India, South Asia; Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument  in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Tehri Garhwal, North India, South Asia; Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument   in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Uttarkashi Garhwal, North India, South Asia;  Kahala an Aero Phonic Folk Musical Instrument   in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Dehradun Garhwal, North India, South Asia; in Garhwali Folk Drama, Folk Rituals, Community Theaters and Traditional Plays from Haridwar Garhwal, North India, South Asia

ट्रैवल एजेंसी के लिए बैंक लोन लेने के लिए प्रोजेक्ट रिपोर्ट

 Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business 

                                                      ट्रैवल एजेंसी व्यापार का सुचारु रूप से संपादन  - भाग -6 


                                Business Management of Travel Agency  in context Uttarakhand Tourism and Hospitality Development Part -6  



                         (Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series--59  
                                                      
उत्तराखंड में पर्यटन  आतिथ्यविपणन प्रबंधन -भाग 59    

ट्रैवल एजेंसी के लिए बैंक लोन हेतु प्रोजेक्ट रिपोर्ट बनानी आवश्यक होती हैं।  किसी भी प्रोजेक्ट रिपोर्ट के लिए निम्न सूचनाएं आवश्यक होती हैं - 
१- भूमिका या Introductory Note -इसमें ट्रैवल व्यापार की भूमिका ट्रैवल एजेंसी , ट्रैवल व्यापार के बारे में संक्षेप में वर्णन होता है। यह व्यापार क्योंकर लाभदायी व्यापर है पर ध्यान केंद्रित किया जाता है। 
२- संक्षिप्त में प्रोजेक्ट रिपोर्ट के बारे में महत्वपूर्ण जानकारियां 
३- मालिक , भागीदार अथवा निदेशकों के बारे में जानकारियां - नाम , शिक्षा , अनुभव आदि 
४- ट्रैवल एजेंसी का वर्तमान व्यापार की जानकारी व भविष्य की संभावनाएं . इस खंड में विषय विवरण व अंकों दोनों का प्रयोग किया जाता है। 
५-प्रबंधकों व कर्मिकों के बारे में जानकारियां 
६-इंफ्रास्ट्रक्चर व उपकरणों के बारे में आवश्यक जानकारियां 
 ७-ट्रैवल व्यापार के ग्राहकों के बारे में जानकारियां 
८-संभावित ग्राहकों के बारे में जानकारियां 
 ९-व्यापर कैसे किया जाएगा के बारे में जानकारियां 
१०- किस किस एजेंसी से टाइ -अप  हुआ की जानकारियां और भविष्य में किनसे टाई -अप किया जाएगा की जानकारी 
११- बैंक लोन के अलावा वित्तीय सहायता कहाँ से ली गई है की जानकारी 
१२-बैंक लोन से कौन से कार्य सिद्ध होंगे 
१३- बैलेंस शीट 
१४- लॉस ऐंड प्रॉफिट स्टेटमेंट  (वर्तमान व भविष्य ) 
१५- फंड फ्लो स्टेटमेंट व चार्ट 
१६-चीफ रेसीओज स्टेटमेंट्स 
१७- ब्रेक इवन स्टेटमेंट 
१८- निष्कर्ष 
अधिकतर बैंक लोन /ऋण लेने के लिए अनुभवी सलाहकारों की सहायता ली जाती है 

Copyright @ Bhishma Kukreti  2/5/2014  

Contact ID bckukreti@gmail.com
Tourism and Hospitality Marketing Management for Garhwal, Kumaon and Hardwar series to be continued ...

उत्तराखंड में पर्यटन  आतिथ्य विपणन प्रबंधन श्रृंखला जारी 

                                   
 References

1 -
भीष्म कुकरेती, 2006  -2007  , उत्तरांचल में  पर्यटन विपणन परिकल्पना ,शैलवाणी (150  अंकों में ) कोटद्वार गढ़वाल


Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context Kotdwara Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Pauri Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Chamoli Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Rudraprayag Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Tehri Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Uttarkashi Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Dehradun Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Haridwar Garhwal , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Pithoragarh Kumaon  , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context Bageshwar  Kumaon  , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Champawat Kumaon , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Almora Kumaon  , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Nainital Kumaon  , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development; Project Report for Bank Loan for a Travel Agency Business in context  Udham Singh Nagar Kumaon  , Uttarakhand Tourism and Hospitality Industry Development;

Thursday, May 1, 2014

History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period

History of Garhwal including Haridwar (1223- 1804 AD) –part -85     
                                            
 History of Uttarakhand (Garhwal, Kumaon and Haridwar) -330 

                       ByBhishma Kukreti (A History Research Student)

                                    Rituals in Badrinath Dham

         Garhwali king still called Bulaundau Badrinath (Living God or Deity Badrinath). There is no record about people calling Garhwal King as living God or deity. Shankaracharya offered the ritual performances of Badrinath and Jyotirmath to his disciple Totakacharya. The disciple system of Totakacharya had been managing ritual performances of Badrinath and Jyotirmath for four five centuries.  From the establishment of Garhwal Kingdom, the Badrinath ritual management was handed over to Dandiswami. Raturi furnished chronological names 21 Dandiswami from 1500-1833. Later on Rawals from Kerala became the ritual performing head of Badrinath. The first Dandiswami was Balkrishna (1443) and second Dandiswami Haribrahma got Badrinath Gaddi in 1500 . That suggests that Jagtipal was King when Balkrishna became Badrinath head priest and Ajeypal was King at the time of Haribrahma becoming head priest of Badrinath. Rawals of Badrinath also created imagery family tree of Garhwal Kings.

                             Art in Ajeypal Period

              Ajeypal had learned sculpture makers, architect and builders. Those artists built a remarkable palace in Shrinagar and dug four miles canal too.
 The sculpture artists were expert in carving art on stone and wood. The artist were expert of creating tunnel too.
 The Gahadwal art (plains of Uttar Pradesh, Kannauj) influenced on Garhwal art of temple or building in the Ajeypal period.  However, the art of Ajeypal period is inferior to Katyuri period in much sense.



Copyright@ Bhishma Kukreti Mumbai, India, bckukreti@gmail.com2/5/2014
History of Garhwal – Kumaon-Haridwar (Uttarakhand, India) to be continued… Part -331 
                                                              
                                      References

1-Dr. Shiv Prasad Dabral, 1971, Uttarakhand ka Itihas Bhag-4, Veer Gatha Press, Dogadda, Pauri Garhwal, India 
2-Harikrishna Raturi, Garhwal ka Itihas
3-Dr. Patiram, Garhwal Ancient and Modern
4-Rahul Sankrityayan, Garhwal
5- Oakley and Gairola, Himalayan Folklore
6- Bhakt Darshan, Garhwal ki Divangit Vibhutiyan
7-Foster, Early Travels in India William Finch
8-Upadhyaya, Shri Shankaracharya
9-Shering, Western Tibet and British
10-H.G. Walton, Gazetteer of British Garhwal
11-B.P.Kamboj, Early Wall Paintings of Garhwal
12-H.g Walton, Gazetteer of Dehradun
13- Vimal Chandra, Prachin Bharat ka Itihas
14-Meera Seth, Wall Paintings of Western Himalayas 
15-Furar, Monumental Antiquities
16-Haudiwala, Studies in Indo-Muslim History
17- Rahul Khari 2007, Jats and Gujjar Origin, History and Culture
18- Upendra Singh, 2006, Delhi: Ancient History, Barghahan Books
19- B.S. Dahiya, 1980, Jats the Ancient Rulers (A Clan Study) , Sterling Publications
20- Maithani, Bharat –Gotrapravardeepika
21 Prem Hari Har Lal, 1993, The Doon Valley Down the Ages
22-Dashrath Sharma, Early Chauhan Dynasties
23- Shailndra Nath Sen, Ancient History and Civilization
24-H.M Elliot, 1867, The History of India as told by its Own Historians
25- Jaswant Lal Mehta, 1979, Advance Study in Medieval India
26- Nau Nihal Singh, 2003, The Royal Gurjars: their contribution to India, Anmol Publications 
(The History of Garhwal, Kumaon, Haridwar write up is aimed for general readers)
History of Garhwal from 1223-1804 to be continued in next chapter          
Notes on South Asian Medieval History of Garhwal;  SouthAsian Medieval History of Pauri Garhwal;  Medieval History of Chamoli Garhwal;  South Asian Medieval History of Rudraprayag Garhwal;  South Asian Medieval History of Tehri Garhwal;  Medieval History of Uttarkashi Garhwal;  South Asian Medieval History of Dehradun, Garhwal;  Medieval History of Haridwar ;  South Asian Medieval History of Manglaur, Haridwar;  South Asian Medieval History of Rurkee Haridwar ;  South Asian Medieval History of Bahadarpur Haridwar ; South Asian History of Haridwar district to be continued
XX
History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Haridwar Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Dehradun Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Uttarkashi Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Tehri Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Chamoli Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Rudraprayag Garhwal; History Review of Garhwali Culture in Garhwal King Ajeypal Period in context history of Pauri Garhwal;

पाकिस्तान को मिर्ची लगी तो हम क्या करें ?

 हंसोड्या , चुनगेर ,चबोड़्या -चखन्यौर्या -भीष्म कुकरेती        

(s =आधी अ  = अ , क , का , की ,  आदि )
सन 2014 कु लोकसभा चुनाव एक अभिनव चुनाव च।  राष्ट्रीय अर अंतर्राष्ट्रीय स्तर पर बरोबर दुफाड़ हुयुं च कि भाजपा कु नरेंद्र मोदी प्राइम मिनिस्टर हूण चयेंद या नरेंद्र मोदी प्रधान मंत्री नि हूण चयेंद।  बकै विषयुं  ये चुनाव मा क्वी माने ही नी च। 
 भारतीय गृह मंत्री सुशील शिंदेन बोलि कि दाउद  तैं कनै भारत लाण पर नरेंद्र मोदीन एक साक्षात्कार मा ब्वाल कि दाउद इब्राहिम तैं भारत लाणो वास्ता प्रेस कॉन्फ्रेंस थुडा करे जाली अपितु जन अमेरिकन चुपके से ओसामा बिन लादिन तै उठाइ ऊनि दाउद इब्राहिम तैं उठाये जालु। 
अर इन मा पाकिस्तान तैं मर्च लग गे अर पाकिस्तानी गृह मन्त्रीन बयान दे दे कि बतौर प्रधान मंत्री नरेंद्र मोदी क्षेत्रीय शान्ति का वास्ता खतरनाक च। 
जब गृह मंत्री कै हैंक देसौ बारा मा इन बयान द्यावो तो समझी ल्यावो कि वै देस पर मिर्च जरा ज्यादा हि लग गे। 
पाकिस्तान तैं लाल मिर्च या काळी मिर्च  लगणी च। जब पाकिस्तान बुलंद कि जघन्य हत्यारा , ड्रग्स कु कसाई दाऊद पाकिस्तान मा नी च तो इन मा क्वी बोलि द्यावो कि हम दाऊद इब्राहिम तैं ऊनि उठैक लौला जन अमेरिकन बिन लादीन उठाई तो पाकिस्तानी हकूमत तैं मिर्च ही ना लौंग अर दाळ चिन्नी पत्ताक चिर चिरी बि लगल भै। 
फिर भारत मा चुनावुं बगत पाकिस्तानी सेना अध्यक्ष बोलि द्यावो कि कश्मीर पाकिस्तान की गळा की नस च तो समझो कि चोर की दाड़ी मा तिनका ना अपितु दाड़ी ही तिनकों की च। 
असल मा पाकिस्तानी गृह मंत्री अर सेनाध्यक्ष का बयान भारत से अधिक पाकिस्तानी समस्या तैं बयान करणी च आग या मर्च कखि हौर लगीं च अर पाकिस्तानी आवाम तैं बौगणा वास्ता यी बयान दियाणा छन। 
पाकिस्तानम जब बि सेना अर सरकारी राजनैतिक पार्टी बीच कुछ अनबन हूंद तो सेना या पॉलिटिकल जमात भारत पर कुछ ना कुछ अभियोग लगैक अपण अपण उल्लू सीधा करदन।  मोदी का बयान से पाकिस्तान पर मिर्च लग च कि ना पर यु त साबित ह्वे गे कि पाकिस्तानी सरकारी पॉलिटिकल पार्टी अर सेना का मध्य अनबन चलणि च। 
 पिछ्ला कई सालों से यी चलणु च कि यदि पाकिस्तानी आवाम भूख , तीस , बिजली हीनता , सड़क बिहीनता की बात करदि तो पाकिस्तानी पॉलिटिकल जमात भारत का विरुद्ध बयानुं ग्वाळा चुलाण मिसे जांद अर पाकिस्तानी आवाम बि यूं गुद्खोरुं  झांसा मा ऐ जांद अर भूखी -तीसा रैक खुस ह्वे जांद। 
पाकिस्तानी सेना तैं सरकारी राजनैतिक पार्टी से खुन्नस गाडण हो तो भारत -पाक बॉर्डर पर सीमा रेखा कु उल्लंघन शुरू ह्वे जांद अर जोरोंसे आतंकवादी क्रिया भारत मा शुरू ह्वे जांदन।   पाकिस्तानी सेना अर पॉलिटिकल जमात का वास्ता भारत एक बॉक्सिंग प्रैक्टिस बैग जन ह्वे गे। अर भारत की समस्या इन च कि भारत तै झक मारिक बॉक्सिंग प्रैक्टिस बैग बणन ही पोड़द। 
जन भारत मा सेक्युलिरिज्म एक हवा च ऊनि पाकिस्तान मा भारत एक हवा च अर उखाकि सेना व राजनैतिक पार्टी यीं हवा तैं तूफानी रंग दीणो बान उटपटांग, अमानवीय , गैर जरूरी हरकत करणा रौंदन। 
 भारत अर पाकिस्तान तैं एक गांधी की आवश्यकता च जु दुयुं मा सद्यनी कुण मेल मिलाप कौरी द्यावो। 


Copyright@  Bhishma Kukreti  2/5//2014